P ř í b o r - V průběhu Dnů evropského kulturního dědictví byly v Příboře bezplatně zpřístupněny kulturní památky a navíc si zájemci mohli město projít s průvodcem. Fundovaný projev Aleny Janečkové přilákal jen v odpoledních hodinách přes tři desítky historie chtivých návštěvníků. Sedm set padesát let historie se sice muselo vtěsnat pouze do 150 minut přednášky,



přesto informací bylo neskutečné množství.



Osídlení obce spadá do římského období a o jménu dodnes koluje pouze několik teorií: buď vzniklo ze slov ’při zboru’ tedy při zbořeništi (vedle původní zbořené osady pod prchalovským kopcem), nebo ze slov ’při boru’, vysvětlujících vznik osady vedle lesa, další domněnka vychází ze staročeského jména.



Velký hospodářský rozmach zažívá město kolem roku 1555, kdy vznikají cechy a výroba piva, která se v Příboře udržela do roku 1948. Později se výroba soustředila do továren Madlerova, Reiserova, Flussova, Raškova apod. Dnes už neuvěřitelně zní informace, jak se v místě dnešní hvězdárny nacházela výběrčí budka, kde se platilo mýtné za průjezd mostu přes Sedlničku. Denně projelo oběma směry až patnáct povozů a mýtné bylo použito na úpravu cest. Přiznaného hradebního práva město nikdy nevyužilo, pouze práva odúmrtního, kdy majetek připadl městu v případě, že zemřelý neměl žádné dědice.



Více než hospodářství vtisklo Příboru tvář školství. Příchod prvních piaristů v roce 1694 a následná výstavba piaristické koleje, která později sloužila jako učitelský ústav, předurčilo ve své době Příbor jako centrum vzdělanosti na Moravě. Pověsti o Švédech, kostely a nejslavnější příborský rodák Sigmund Freud by vydaly na samostatné vyprávění.



Ilona Hoffmannová