Za malého zájmu občanů města se konalo veřejné projednávání k výsledkům průzkumu starých ekologických zátěží v okolí Kopřivnice.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Kopřivnice (hod) - S výsledky vrtů a s tím, jak nebezpečné skládky jsou na území Kopřivnice a v místních částech, se přišla minulý týden na radnici seznámit dvacítka lidí. Veřejné projednávání bylo k projektu Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici.
Právě díky tomuto projektu bylo prozkoumáno devět lokalit, poslední desátá, která byla původně špatně vymezena, bude dokončena do konce srpna.
V úvodu projednávání uvedl vedoucí životního prostředí Hynek Rulíšek, že odpady, které vznikaly při rozvoji automobilky Tatra, byly ukládány na skládku ve Vlčovicích, ale pro nedostatečnou kapacitu také všude po okolí včetně Kopřivnice. „Odpady se zavážela údolí, vytěžené prostory, mokřady, vyrovnávaly se vodní toky nebo komunikace, zarovnávala pole. V té době se nehledělo na to, jakého původu a stupně nebezpečnosti odpady jsou a jak mohou škodit životnímu prostředí. Od 90. let 20. století se nám za pomoci pamětníků dařilo vyhledávat skládky a zjišťovat, co se tam přibližně naváželo,“ přiblížil historii vzniku skládek Hynek Rulíšek. Na realizaci projektu Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží získalo město dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši něco přes 4 miliony korun, tedy 90 % uznatelných nákladů.
S výsledky průzkumných prací přítomné seznámili pracovníci firmy Vodní zdroje Ekomonitor Chrudim Petr Kubizňák a Vojtěch Dobiáš. Většina skládek ve městě i v okolí je tvořena stavebním odpadem, kaly, slévárenskými písky a slévárenskými odlitky. Až na skládku kalů je doporučeno všechny skládky monitorovat a více méně nechat zatravněné, aby nedocházelo k narušování zeleně, která vytvořila jakýsi přirozený kryt, v lokalitě U Benčáku pak doporučení zní změnit pěstební kulturu. „Kukuřice je do této lokality nevhodná, neboť dochází k odplavování zeminy a v některých místech už je vidět uložený odpad, do budoucna by bylo vhodné obnovit krycí zemní vrstvu a provést zatravnění,“ upozornil na jedno z doporučení Petr Kubizňák. Dle odborníků nedochází nikde, až na skládku kalů, ke kontaminaci spodní vody.
„Doporučujeme zachovat monitorovací vrty a provést ověřovací monitoring. V každé skládce je určitá míra kontaminace. I když dnes není nebezpečná, může se tato situace do budoucna změnit, např. při jejím odkrytí nebo změnou pH skládkových vod,“ podotkl Kubizňák.
„Největší problémy jsou v lokalitě č. 3, což je skládka kalů. Na její sanaci připravujeme žádost o dotaci opět do Operačního programu životní prostředí. Žádost chceme podat do 27. výzvy, která končí 15. července. O tom, zda žádost o dotaci skutečně budeme podávat, rozhodnou zastupitelé 23. června na svém zasedání,“ dodal šéf životního prostředí. „Když se skládka zapouzdří, nebude docházet k šíření kontaminované vody a ohrožování okolních podzemních a povrchových vod,“ sdělil doporučující výsledek Kubizňák. Náklady na tuto sanaci skládky jsou odhadovány na 50 - 60 milionů korun, přičemž pokud bude město se svou žádostí o dotaci úspěšné, může dostat až 90 % uznatelných nákladů. To se ale nelíbilo zastupiteli Ivanu Telaříkovi. „Uvažovali jsme o třech reálných variantách zapouzdření kontaminace, částečné odtěžbě kalů a komplexním odstranění skládky. Sanace přijde na 50 milionů, částečný odvoz na 100 milionů a kompletní přes 200 milionů korun. To, že odpad odvezeme, situaci neřeší, nýbrž přesune problém jinam,“ oponoval zastupiteli Kubizňák.
„Na ministerstvu životního prostředí jsme projednávali všechny varianty. Jediná varianta, která je pro ministerstvo přijatelná, je zapouzdření skládky. Zpracování podkladů pro žádost o dotaci město zatím stálo 170 tisíc. Pokud se nám podaří dotaci získat, můžeme si tuto částku započítat do uznatelných nákladů,“ přiblížil jednání ke skládce č. 3 Hynek Rulíšek.
„Vyrovnáváme se tak s určitým dědictvím, které se dělo s vědomím státu. Město není následníkem státu, nenese zodpovědnost za to, co se tu dělo. Chceme vytvořit čisté prostředí pro naše děti do budoucna. Snažíme se pro to dělat maximum. Musíme však být realisté při podávání žádostí o dotaci. Na odvoz skládky ani její převoz jinam nám nikdo peníze nedá. Pro zastupitele to bude těžké rozhodování, zda město vynaloží nemalé prostředky na její sanaci. Dnes ta skládka není tak moc nebezpečná, ale jak by to mohlo být v budoucnosti, nikdo nedokáže říci,“ vystoupila v diskuzi místostarostka Dagmar Rysová, která má na starost životní prostředí.
Zastupitel Telařík řekl, že by se měla hledat firma, která by skládku vyčistila a poté prodala zájemcům, například na stavbu rodinných domů. „I když takový postup je možný, vzhledem k nákladům a možné poptávce by se muselo jednat o pozemky v centru Prahy, ale tady v Kopřivnici to vidím jako nereálné,“ oponoval Kubizňák.
Zastupitele Jiřího Nováka zajímalo složení škodlivých látek v lokalitě č. 3. „Jde o organické a anorganické látky, těžké kovy – kadmium, olovo. To jsou velmi škodlivé látky. Vzhledem k charakteru horniny a pH kovy takový problém nepředstavují. Organické látky se těžko rozpouštějí, ale dobře se váží na zeminu, kde zůstávají velmi dlouho. Jsou to karcinogeny, jsou to látky škodlivé. Pokud by došlo k vyšší kyselosti vody, pak by mohlo dojít ke zvýšení rizika,“ popsal škodlivé látky ve skládce Vojtěch Dobiáš. Jak zaznělo v diskuzi, doporučovaný monitoring by se měl dělat tak, aby město mělo kontrolu a ověřily se výsledky dosud provedených průzkumných prací. „Nebudeme chtít po vlastnících pozemků, aby si zaplatili vrty. My jim dáme informace, co se zjistilo a co je doporučováno,“ podotkl Rulíšek.
Telařík se také zajímal o to, zda město vysvětlí majitelům dotčených pozemků, co s nimi mohou dělat a zda je seznámí se zjištěnými výsledky. „Všichni vlastníci, a je jich asi 200, dostanou informace z analýz včetně doporučení. Zdali se podle toho zachovají, záleží na nich. Pokud však budou chtít stavět, odbor životního prostředí jim vydá podle známých podmínek v lokalitě ke každému záměru vyjádření,“ odpověděl Rulíšek.
„Projekt je u konce, podařilo se na něm uspořit cca 10 procent nákladů. Z našeho pohledu je vše v pořádku. Kopřivnice jako jediné město v republice má tolik lokalit na území města a všechny jsou zmapovány. Město je v tomto směru unikátní, jde o ojedinělý projekt,“ ohodnotil projekt z role supervize Radim Ptáček, z firmy GEOoffice, s. r. o., Ostrava.
