Marek Šindelka přijel do Kopřivnice se svou novelou Únava materiálu jen pár týdnů poté, co za ni získal Magnesii Literu.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Text před pár týdny oceněný jako nejlepší próza loňského roku cenou Magnesia Litera, čtený přímo jeho autorem Markem Šindelkou, zněl minulou středu prostorem Localu Mandala. Z novely Únava materiálu přijel oceňovaný literát číst na společné pozvání Mandaly a knihkupectví Pohoda, které i touto akcí slavilo čtvrt století svého fungování.
Mladý autor svým čtenářům přečetl několik ukázek ze své sugestivní knihy a poodhalil také některá tajemství jejího vzniku. Podle Šindelky je Únava materiálu knihou, kterou v nezvyklém tempu pociťoval až fyzické puzení text vytvořit, i když rozhodně nejde o příjemné počtení.
„Chtěl jsem napsat text, který by byl až nepříjemný a který by na člověka tlačil tím, jak pracuje s jeho fantazií a jak si půjčuje jeho smysly. Výsledkem měla být knížka, která skoro jako počítačová hra čtenáři umožní projít si tou extrémní situací hlavních hrdinů krok za krokem,“ prozradil Marek Šindelka. Jeho kniha líčí strastiplnou cestu dvou arabských uprchlíků do Evropy a podle spisovatele jde hlavně o lidský příběh dvou bratrů.
Prapůvodním impulzem pro napsání knihy byly pro Šindelku zprávy o objevení chladírenského kamionu, ve kterém se na rakouské dálnici udusilo několik desítek syrských uprchlíků. „Původně jsem chtěl napsat text, který by popisoval vteřinu po vteřině to, jak se na tom malém prostoru dusí sedmdesát lidí, ale zjistil jsem, že to napsat nedokážu, a vytanul mi na mysli příběh těch dvou bratrů, o kterých jsem nakonec psal,“ řekl Marek Šindelka.
Přestože před psaním si Marek Šindelka dělal poměrně rozsáhlé rešerše a byl v kontaktu s několika uprchlíky, příběh v knize je čistě literární fikcí. „Věděl jsem, že nechci psát dokumentární nebo reportážní knihu. Mně šlo o opačný pól toho prožitku. Chtěl jsem popsat to, co se děje za těmi velkými událostmi. O tom, co člověk prožívá v těch konkrétních situacích,“ vysvětlil spisovatel.
Přestože Šindelkova aktuální kniha velmi silně reaguje na současnou situaci ve světě a odráží autorův lidský postoj k migrační krizi, je také dalším krokem jeho soukromého zkoumání možností literární tvorby. „Literatura je něco jako most mezi spisovatelem a čtenářem. Kniha je jen médiem, co ty dva lidi propojí. Oba totiž tvoří. Spisovatel, když knihu píše, a čtenář při čtení, protože do toho musí zapojit svou představivost, cit, své smysly a často i vzpomínky. Metafory na papíře fungují, až když je čtenář uvede do chodu tím, že do nich vloží palivo svého života,“ prozradil svůj pohled na literaturu Marek Šindelka.