Kopřivnice (hod) – Již patnáct let se stará o provoz sportovních areálů v Kopřivnici a v místních částech, které jsou ve vlastnictví města, Správa sportovišť Kopřivnice. Příspěvková organizace sice vznikla k datu 25. září 2005 usnesením zastupitelstva, ale oficiálně začala fungovat až od 1. ledna 1996.
Kopřivnice byla mezi prvními městy v republice, která zřídila svou organizaci, jejíž hlavní činností je starost o sportovní areály. „Když se podíváme zpět, tak už v sedmdesátých letech byly sportovní areály předány Tatře, protože tehdy tělovýchovná jednota zjistila, že nemá dostatek prostředků ani možností zajišťovat kvalitně provoz sportovních areálů, a proto je předala automobilce. Po krátké epizodě na začátku 90. let, kdy byly areály předány zpět sportovním klubům, došlo ke vzniku naší organizace a od té doby jsme tuto činnost převzali my,“ připomněl historii vzniku Milan Gilar. V současné době správa sportovišť zaměstnává v hlavním pracovním poměru 43 pracovníků a dalších víc než šedesát lidí zaměstnává v sezonách buď na vlecích, nebo na koupališti a ostatních sezonních pracích.
„V době vzniku naší organizace jsme postupně přebírali sportoviště – sjezdovku, letní stadion, volejbalový areál, krytý bazén, zimní stadion, tenisový areál, hřiště ve Vlčovicích a dále jsme dostali na starost všechna dětská hřiště, kterých byla po celém městě téměř stovka. Koupaliště jsme dostali do naší správy až těsně před sezonou v roce 1996,“ vzpomíná na začátky Milan Gilar, který byl do funkce ředitele jmenován na podzim roku 1995.
K stávajícím sportovním zařízením přibrala správa sportovišť ještě další, a to hřiště v Lubině a skatepark, kondiční okruhy cyklostezek okolo Červeného kamene a na Pasekách a v zimě zabezpečuje běžkařské tratě. „Krátkou dobu jsme provozovali i tenisový areál, o který jsme se starali dva roky, než jsme jej předali tenisovému klubu. Za dvě sezony jsme si ověřili, že areál může fungovat bez dotace města a vzhledem k zájmu tenisového klubu o jeho provozování jsme souhlasili s jeho pronájmem klubu,“ podotkl Milan Gilar.
Větší a náročnější anabáze byla s lyžařským areálem. Ten jsme v roce 1998 předali firmě Foto Morava, která se o něj starala několik let, a poté jej převzala společnost Červený kámen. „Poslední tři sezony jsme provoz na sjezdovce zabezpečovali my. Po převzetí areálu jsme za vydatné podpory města museli investovat nemalé finanční prostředky a úsilí na zprovoznění areálu. Technické vybavení areálu je na hranici provozovatelnosti a areál nutně potřebuje další investice,“ upřesnil Gilar.
Financí se na provoz sportovních areálů nedostává. „Když jsme začínali, stál provoz všech areálů sedm milionů, dnes přijde na čtyřiadvacet. Od města jsme dostávali čtyři miliony, postupně se částka navyšovala na konečných deset milionů. Z těchto peněz musíme zajistit provoz všech areálů, zaplatit energie, jejichž cena se každoročně zvyšuje. Část peněz dostáváme od klubů, které dostávají stoprocentní dotaci na nájmy od města. Kluby si ’hradí’ dobu, po kterou využívají zařízení, tedy nejen tréninky, ale i soutěže. Město tak vytvořilo takřka ideální podmínky pro sport, které jim mohou v řadě měst jen závidět. Za období let 1996 až 2010 jsme realizovali vlastní příjmy ve výši téměř 91 milionů korun. Všechny tyto prostředky byly do poslední koruny použity k úhradě provozu sportovních areálů. Jsme neziskovka, netvoříme zisk a veškeré prostředky jsme povinni ze zákona užít k účelu, ke kterému jsme byli zřízeni, tedy k zajištění provozu sportovních areálů,“ přiblížil finanční stránku šéf správy sportovišť.
Neztrátovější jsou nejnákladnější areály, tedy zimní stadion a těsně v závěsu je krytý bazén, a to zejména z důvodu extrémních výdajů na energie a vodu. Na zimním stadionu je to chlazení a v bazénu voda, úprava a ohřev vody, vytápění. „Tato sportovní zařízení v současných podmínkách nejsou schopná si vydělat na provoz a neznám ani žádný jiný zimní stadion nebo krytý bazén v republice, který by byl soběstačný. Snad některé moderní aquaparky, a to ne všechny, ale ani zde nelze uvažovat o návratnosti vložených investic na jejich výstavbu,“ posteskl si Gilar.
Ten tvrdí, že Kopřivnice možná předběhla dobu, protože v současné době i stát začíná postupně přijímat koncepci, že města a obce se mají starat o provoz sportovních zařízení. „Řeší se, jakým způsobem se budou poskytovat na sport finance a v jaké výši. Do konce roku má být znám návrh nového zákona o sportu a doufám, že jeho součástí bude i systém financování sportu včetně objemu finančních prostředků ročně poskytovaných na sport. Vždyť z celé Evropské unie jsme třetí od konce v porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele, a to v objemu 10 euro na rok. Za námi je už jenom Malta a Bulharsko, na prvém místě je Francie se 180 eury na obyvatele a rok. Určitě tyto prostředky nebudou stačit na financování poloprofesionálního nebo profesionálního sportu. Tady musí byt nastaven takový systém, který bude motivovat firmy k podpoře sportu v regionu, ve kterém podnikají. Jak řekl náš rodák pan Zátopek, se kterým jsem měl ještě to štěstí se setkat, ’Sport je fenoménem 20. století’ a v 21. století se jeho význam ještě zvýšil. Snad si to uvědomí i naši volení představitelé a situace ve sportu se zlepší,“ uzavřel Milan Gilar.
