Pro archeologa Pavla Stabravu práce v terénu odtěžením materiálu nekončí. Nalezené segmenty se musí vyčistit, pořídit fotodokumentace, popsat a archivovat.
FOTO: ILONA MAZALOVÁ
Příbor (ili) – Dům č. 28 na příborském náměstí prochází rozsáhlou rekonstrukcí, jehož součástí je i archeologický průzkum. Dům rekonstruuje pravnučka nejslavnějšího příborského rodáka Sigmunda Freuda – Jane McAdam Freud a Peter Henson žijící ve Velké Británii.
„Cílem záchranného archeologického výzkumu je odkryv, identifikace a dokumentace veškerých situací a objektů, které souvisejí s genezí původní středověké městské parcely v historickém jádru města Příbora. Primárně jsou zkoumány situace, které budou dotčeny stavebními úpravami. Bez řádného průzkumu by informace, které historická souvrství obsahují, nenávratně zanikly,“ uvedl k prováděnému průzkumu Pavel Stabrava, pracovník archeologického oddělení Muzea Novojičínska, p. o.
Archeologickému průzkumu je podrobena velká dvorní místnost v přízemí domu o ploše kolem 60 m2. Protože projekt rekonstrukce domu počítá s výrazným odtěžením podpodlažních vrstev, na citlivý a časově náročný průzkum tak čeká cca 40 m3 uloženin. Prostor je zkoumán systémem sond, oddělených profily. K dnešnímu dni je prozkoumána asi pětina uvedeného prostoru. „Vyskytuje se zde bohaté souvrství, které se utvářelo v průběhu staletí. Stáří vrstev dokládají nálezy fragmentární keramiky z rozbitého kuchyňského nádobí. Markantně se zde projevuje doklad nejméně jednoho požáru, který prozrazuje výrazná vrstva spáleného dřeva a propálených kusů stavebních hmot - kameny, mazanice, omítky. Svědectvím z dob, kdy byl prostor nynější světnice ještě venkovním dvorem, je nalezené torzo kamenné štětové dlažby. Zachycena byla i část zahloubeného objektu, zatím ještě neznámého tvaru i účelu, který se obsahem své výplně a stratigrafickými okolnostmi hlásí do století čtrnáctého. Struktura z raných počátků města, tedy z 13. století, zatím nebyla zachycena. Výzkum však ještě nedosáhl k úrovni přírodou utvořeného podloží, kde archeologické výzkumy, zaměřené na projevy činnosti člověka, končí,“ přiblížil průzkum, který je náročný i po fyzické stránce, archeolog Stabrava.
Historické jádro domu je datováno do období kolem poloviny 16. století, kdy k nám docházelo k postupnému pronikání italské renesance a k masivnímu nasazení kamene jako stavebního prvku zásluhou italských stavitelů, které vrchnost zvala na svá panství.
Autor stavebně historického průzkumu památkář Antonín Grůza dohledal v roce 1993 v archivních pramenech řadu bývalých majitelů tohoto domu. Prvním známým majitelem byl kolem roku 1560 Jan Maršálek. V letech 1569 – 1570 obýval dům tehdejší purkmistr Příbora Václav Velčovský. V následujících staletích mezi majiteli domu defilují jména Drobienek, Benešek, Skřítek, Augusta, Lichnovský, Franek, Vantuch a další. Mezi nejvýznamnější majitele a známé příborské osobnosti patřil František Peřina, dlouholetý starosta, podporující ve druhé polovině 19. století české emancipační snahy a hlásící se k české národnosti, na rozdíl od jeho bratra Arnolda, který se cítil být Němcem. Rodina Peřinů byla spřízněna s druhou neméně významnou příborskou osobností – doktorem Mořicem Remešem, který dům vlastnil v letech 1934 – 1936 a který ve formě memoárové knihy „Obrázky z dávných dob“ zanechal významné svědectví o životě v Příboře ve druhé polovině 19. století.
Od května 1865 fungoval v prvním patře domu telegrafní úřad. O tři roky později byl přesunut do domu č. 30, kde byl provozován společně s poštou.
Původní dům měl své průčelí dále od náměstí, neboť podloubí bylo postaveno později – vyzděno z cihel někdy po polovině 18. století. Už k roku 1821 však bylo majitelem zazděno.
