K o p ř i v n i c e - O Petrech a Pavlech se říká, že jsou velmi přátelští lidé, proto ani jmeniny nechtějí slavit samostatně. Zatímco jméno Petr je řeckého původu znamenající skálopevnost, pochází Pavel z latiny a jeho význam charakterizují slova malý, skromný či nepatrný. Oba vstoupili do křesťanské historie jako Kristovi učedníci, které církev pro jejich význam nazývá apoštolskými knížaty. Petr je považován za základ církve a Pavel je brán jako největší hlasatel evangelia.
Petr byl rybářem a pocházel z Betsaidy. Původně se jmenoval Šimon, jméno Petr dostal až od Krista. Přestože byl ženatý, na Kristovu výzvu ihned všeho zanechal a následoval ho. Patřil do Kristova nejbližšího okruhu, jako jediný z učedníků kráčel po vodě, zúčastnil se Kristova proměnění na hoře, vyznával Ježíše jako Mesiáše. Přes slib věrnosti Pána třikrát zapřel, ale svého činu následně litoval. Ani toto zaváhání nezmenšilo Ježíšův vztah k Petrovi a po svém zmrtvýchvstání mu svěřil vedení církve. Herodes Agrippa dává Petra uvěznit, ale ten je v noci zázračně vysvobozen z vězení. Odchází z Jeruzaléma, působí v Antiochii a účastní se apoštolského sněmu v Jeruzalémě. Nakonec odchází do Říma, kde je za císaře Nerona (64 - 67) ukřižován hlavou dolů.
Pavel z Tarsu, původním jménem Saul, se po svém obrácení na víru stal jedním z nejvýznamnějších apoštolů, protože bez výhrad otevřel brány církve všem národům a kulturám. Odtud také jeho název “apoštol národů”. Opětovně byl vězněn a nakonec odveden do Říma, kde byl sťat na ostijské silnici v místech, kde nyní stojí trapistické opatství Tre Fontane, a to údajně ve stejný den, kdy byl ukřižován sv. Petr.
Ilona Hoffmannová
