K o p ř i v n i c e (hod) - Jen do konce příštího kalendářního roku má město uzavřenou smlouvu s Energetikou Kopřivnice na dodávku tepla a teplé užitkové vody. Energetiku nyní vlastní akciová společnost Komterm, která minulý týden představila na semináři zastupitelů svou nabídku.
Komterm chce, aby s ním město uzavřelo smlouvu na odběr tepla a teplé užitkové vody na dobu patnácti let, což v praxi bude znamenat, že dodávka tepelné energie z Energetiky Kopřivnice, a. s., bude realizována přes smluvní vztah s Komtermem. Energetika tedy prodá teplo Komtermu, a ten ho dále bude účtovat koncovým odběratelům - městu, oblastnímu bytovému družstvu a dalším subjektům. Komterm dále požaduje po městu pronájem výměníkových stanic a sekundérů. Uzavření smlouvy na patnáct let Komterm zdůvodňuje rozsáhlými investicemi, které chce společnost vložit do přestavby horkovodu na teplovod a vybudování nové centrální předávací stanice včetně 180 objektových předávacích stanic.
Jak představitelé města, tak předseda Oblastního bytového družstva Kopřivnice Jiří Rýdel jsou proti. Podle místostarosty Zdeňka Krajčíra město zvažuje podepsání smlouvy na doporučení energetického regulačního úřadu na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou, ale pouze s Energetikou Kopřivnice, nikoli společností Komterm. Bytové družstvo je ještě tvrdší a ke smlouvě předseda řekl: „Zásadně je pro nás nepřijatelná podmínka uzavření dlouhodobé smlouvy s dodavatelem, a nadále jsme ochotni smlouvu uzavírat na dobu jednoho roku.“
Město si nechalo brněnskou společností Tenza zpracovat posouzení nabídky Komtermu a dalších tří variant výstavby nového vlastního zdroje.
„Podle stanovení vah kritérií, kdy se brala v potaz ekonomická, energetická, ekologická a ostatní kritéria, vychází nejlépe varianta 3 a 4, nejhorší je varianta 1,“ sdělil závěry analýzy Radek Kvasnička, pracovník Tenzy.
Varianta 1 představuje zachování stávajícího zdroje s kombinací paliva černé uhlí a zemní plyn, nerekonstruované primární horkovody, rekonstruované sekundární rozvody za pomocí úvěru pro města.
Při zvolení varianty 2 by město vybudovalo nový systém všech rozvodů včetně nového zdroje s palivem na zemní plyn a celý systém by byl financován z úvěru. Varianta 3 je shodná s dvojkou, jen s tím rozdílem, že se v ní počítá se získáním dotace z Evropské unie, jež by mohla být až do výše 85 procent. Investiční náklady u těchto dvou variant jsou předpokládány ve výši 230 000 000 korun.
Varianta 4 počítá s nově vybudovaným systémem všech rozvodů včetně nového zdroje s palivem na zemní plyn a obnovitelné zdroje energie a také se získáním 85% dotace z EU. Finanční náročnost této varianty dosahuje výše 290 milionů korun.
„Tyto varianty nejsou dogmata. Město se může nakonec rozhodnout jinak a může se jednat o jejich kombinaci. Pokud by město přistoupilo na požadavek Komtermu a pronajalo mu sekundéry, ztratilo by možnost ovlivňovat cenu pro konečného odběratele,“ podotkl Krajčír, jenž je garantem pro modernizaci tepelného hospodářství města. Jakým směrem se bude město ubírat dále, o tom budou dnes jednat zastupitelé.
