Zatoulaní psi v útulku u Vlčovic se budou mít skoro jako v luxusním hotelu. Nedosti na tom, že nemusí strádat opuštění a zmatení v prostředí města pro ně neznámém, už brzo se navíc dočkají novinky, která asi nemá v okolí obdoby. Vyhřívané boudy jim mají zpříjemnit už tak nevítaný pobyt v útulku v chladném počasí.



Když se vloni na jaře na stránkách těchto novin objevil dopis zpochybňující úroveň péče o psy ve vlčovické zvířecí ubytovně, vypadalo to na velkou nepříjemnost. I když následná kontrola úřední mluvou nedostatky neodhalila, stín podezření a sporu dále zůstal. Zpráva o tom, že jedna z pisatelek dopisu se do problému vložila a podařilo se jí sehnat nemalé peníze na vylepšení služeb útulku, proto značně překvapila. V našich poměrech totiž není příliš obvyklé, aby sám kritik přímo pomáhal kritizovanému problému s řešením.



V tomto případě však nad potřebou střetu za každou cenu převážila vlastnost mnohem šlechetnější. Získat sto tisíc a věnovat je na pomoc němým tvářím vyžaduje opravdu velký zápal pro věc. Každý druhý člověk by bezpochyby dokázal vyjmenovat několik jiných možností, jak tyto peníze investovat. Láska ke čtyřnohým miláčkům je však pro iniciátorku priorita číslo jedna.



I když stavba vytápěných kotců vypadá jako zbytečnost, není tomu tak. Lidí zaujatých pro tu svou aktivitu je málo a těch ochotných pro ni udělat něco navíc ještě méně. A ty peníze? Když je někdo umí sehnat, tak všechna čest.



Michal Polášek