Kácení stromů na frekventovaných místech je problematické a zdlouhavé, k tomu je potřeba nasadit různou techniku.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (ili) - Během tohoto roku bude na území města Kopřivnice a místních částí postupně pokáceno zhruba tři sta stromů z celkového počtu devíti tisíc. Přibližně dvě třetiny stromů budou skáceny ze zdravotních důvodů.
Jedná se buď o zcela suché stromy, což je následek napadení chorobami či škůdci, nebo stromy jinak poškozené, jejichž stav nelze řešit ořezem. Většinou se ale jedná o stromy, které hůře snášejí znečištění, jako například některé druhy jeřabin, smrky a podobně.
„V Kopřivnici nejvíce kácíme jeřabiny, jež pravděpodobně usychají z důvodu napadení houbovou chorobou,“ uvedl pracovník odboru životního prostředí Jaroslav Dvořáček.
Další speciální kategorií jsou topoly. „Lidem vadí, když z nich padá listí, lítá pyl, proto i tyto alergenní dřeviny postupně likvidujeme s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu,“ doplnil Dvořáček seznam kácených stromů. Letos se odstranění několika topolů dočká ulice Husova. Na základě četných stížností a petice občanů zde bude pokáceno dvacet stromů. „Všechny jsme je jednotlivě prošli, vybrali ty, které jsou na tom nejhůř. Postupně tak bude obměněna celá alej,“ vidí další postup Jaroslav Dvořáček. Další topoly se budou likvidovat na ulici Obránců míru a ve vnitrobloku na Koreji. Topol je podle Dvořáčkových slov problematická dřevina: na jednu stranu rychle roste, ale také poměrně brzy ’stárne’. Přitom topolů je v Kopřivnici zhruba šest set kusů.
Odbor životního prostředí zpracoval zprávu o tzv. problematické zeleni, kam byly zahrnuty jednak alergenní stromy, tak i stromy ve špatném zdravotním stavu, protože znamenají určité riziko. Padající větve mohou způsobit škody na majetku, v horším případě dokonce i na zdraví a město, jako vlastník pozemků, na kterém stromy rostou, je za takto způsobené škody zodpovědné. Proto budou problémové dřeviny postupně nahrazovány vhodnějšími druhy. „Veřejné mínění je kácení topolů nakloněno, horší situace je u bříz. Ty jsou v Kopřivnici se svými 1 300 kusy nejvíce zastoupenými stromy a podle ankety občanů i nejoblíbenějšími. Přitom se jedná o alergenní a problematické stromy,“ dodal Dvořáček.
Pokud město kácí stromy, musí stejně jako každý jiný subjekt žádat orgán ochrany přírody o povolení ke kácení. Při povolení kácení je i městu ukládána povinnost náhradní výsadby. Finanční náročnost kácení stromů je 10 až 15krát vyšší, než při kácení v lese. Např. u vzrostlého topolu, kde se kácení provádí postupně z plošiny, se náklady včetně likvidace větví a odstranění pařezu pohybují od desíti do patnácti tisíc korun za kus.
