Původní podoba interiéru kavárny na ulici Školní tak, jak ji navrhl architekt Miroslav Čtvrtník. FOTO: PODNIKOVÝ ARCHIV TATRA KOPŘIVNICE

Specifickým druhem „užitého umění“, které bylo zcela běžnou součástí veřejného prostoru před rokem 1989, byla i drobná výzdoba a architektonické řešení nejrůznějších vnitřních prostor – restaurací, hotelů, prodejen apod. I k řešení těchto úkolů byli zváni školení výtvarníci a architekti, jejichž prací nebylo pouze místa estetizovat, ale navrhnout je co možná nejfunkčněji a nejúčelněji. Dnes už, vzhledem k různým adaptacím a přestavbám, žádný z původních interiérů neexistuje.

Nejstarší realizací tohoto typu je, zdá se, úprava interiéru kavárny a restaurace v Sídlišti (tzn. na Koreji, ulice Školní) z let 1965–1966, jejímž autorem je architekt Miroslav Čtvrtník.

V roce 1977 řešil architekt Vincenc Vorel výtvarné řešení a návrh společensko-administrativní části nově vybudované tatrovácké ubytovny, známé jako Včelín.

Na úpravách interiérů v první polovině 80. let vznikajícího komplexu prodejen Tatrovanka se podílel architekt Rostislav Skalík. Úpravy některých úseků samoobslužné prodejny Žralok provedl architekt Lubomír Hruška.

V polovině 80. let pak upravoval architekt Pavel Kolář interiéry restaurace, pivnice a bufetu, které se budovaly na sídlišti Sever. Zde navrhoval nejen prostorové řešení všech zařízení, ale také podobu nábytku, vybavení a dalších funkčních prvků interiéru.

Zdaleka největšími realizacemi tohoto typu byla výtvarná úprava interiérů interhotelu a kulturního domu. Těm se však budeme věnovat samostatně.

Pavel Dvořák, Lašské muzeum