Projekce londýnského Louskáčka začíná o půl páté odpoledne a je skvělou alternativou pro ty, kdo nesehnali vstupenky na tradičně vyprodaná představení na všech divadelních scénách. Záznam přenáší na stříbrné plátno milovanou inscenaci choreografa Petera Wrighta pro Královský balet. Ta si i po letech drží pravé kouzlo pohádkové klasiky pro celou rodinu a podle inscenátorů představuje jeden z nejkrásnějších způsobů, jak objevit krásu baletu.

Štramberský Luskaček potěší atmosférou živého představení. Inscenace je vlastně originální syntézou dvou klasických vánočních děl, a to Čajkovského baletu Louskáček a Dickensovy Vánoční koledy. Z obou nesmrtelných příběhů, které se neustále vracejí, si inscenátoři vybrali některé prvky, ze kterých následně sestavili originální taneční představení. „Propojili jsme příběhy s naším krajem a vymysleli jsme si lakomého štramberského lichváře, který půjčuje lidem peníze, a když nesplácejí, bere jim dárky,“ říká choreografka a autorka představení Dagmar Juráková s tím, že lidé budou v představení poznávat také kousky baletního Louskáčka a příběhu malé Klárky, která během štědrovečerní noci prožije nevšední dobrodružství.

Taneční soubor Pod Věží při přípravě spojil síly se stejnojmenným divadelním souborem, jehož je nedílnou součástí, a v představení jsou jak herci, tak tanečníci. Přesto jde o čistě pohybové představení připravené na výběr Čajkovského melodií a bez jediného mluveného slova. Návrh výpravy je dílem Josefa Hrčka a Pavla Kuběny, realizace je pak kolektivním dílem celého souboru. Stejně tak kostýmy. Ty částečně pocházejí ještě z éry fungování kopřivnického Tanečního souboru Zdeňky Havlové. Z něj vzešla nejen Dagmar Juráková, ale i široké jádro tanečního souboru Pod Věží. „Původní kostýmy, které stále ještě udržujeme, jsme doplnili některými novými,“ říká choreografka Juráková s tím, že Luskaček má být rovněž připomínkou 50. výročí založení Tanečního souboru Zdeňky Havlové, které připadá na příští rok.