Energocentrum situované do historického objektu secesní turbínové haly z roku 1914 má nahradit část starších technologií provozovaných v areálu někdejší tatrovácké energetiky, zvýšit účinnost výroby a rozdělit produkci tepla a elektřiny mezi více menších zdrojů. Právě rozdělení výroby a další diverzifikace paliv přinesou nejen ekonomické benefity, ale i bezpečnost a stabilitu provozu. „Budeme zde instalovat čtyři kogenerační jednotky, stejné elektrokotle a velkokapacitní bateriové úložiště,“ informoval Jan Jelínek, předseda představenstva Komtermu, s tím, že v novém provozu tak nebude probíhat jen výroba tepla a elektřiny, ale zároveň bude poskytovat služby výkonové rovnováhy a kompenzovat krátkodobé přebytky energie z obnovitelných zdrojů.

První úvahy a zadání projektu energocentra vznikaly asi před třemi lety, smlouvy s hlavními dodavateli byly podepsány loni v březnu. Nyní už jsou v plném běhu nejen stavební práce na rekonstrukci budovy, ale na místě je i část objednaných technologií. „Dovezeny byly kogenerační jednotky i elektrokotle, během léta má dorazit bateriové úložiště. Hotové jsou také nové potrubní mosty, i když zatím bez finální kabeláže. V objektu nyní probíhá montáž dalších technologických celků, například výměníků, čerpadel, chlazení nebo vzduchotechniky,“ vypočítává Jan Jelínek.

Pokud vše půjde podle plánu, dílčí zprovozňování technologií by mělo začít v květnu. Na něj naváže předepsané měření a certifikace. Zkušební provoz by se pak mohl rozběhnout v červenci, kdy by mělo dojít i na první zkušební dodávky elektřiny do sítě. Podle investora energocentrum po kompletním dokončení bude schopno produkovat tolik elektřiny, jaká je zhruba roční spotřeba celé Kopřivnice, ovšem Tatře s podstatně větší spotřebou by vyrobená elektřina vystačila zhruba na dva měsíce.

Technologická skladba energocentra se v průběhu příprav vyvíjela. Zatímco původně se uvažovalo pouze o dvou kogeneračních jednotkách, nakonec budou instalovány čtyři – dvě čistě plynové, každá o výkonu 2 megawatthodiny, a další dvě mají mít možnost spalovat kromě plynu i extra lehký topný olej, označovaný jako TOLEX.

Kogenerační jednotky umožní současnou výrobu tepla i elektřiny. Podle zástupců společnosti se tento typ technologie dobře doplňuje s obnovitelnými zdroji, jejichž výkon kolísá. V létě má navíc energocentrum využívat i elektrokotle, tedy výrobu tepla z elektřiny v době, kdy je jí na trhu přebytek. Nedílnou součástí energocentra bude i bateriové úložiště s kapacitou 5 megawatthodin, do kterého bude možné uložit množství elektřiny odpovídající produkci kogeneračních jednotek jedoucích na plný výkon po dobu zhruba dvou a půl hodiny.

Budované energocentrum má být branou k plánovaným proměnám celého provozu Komtermu v Kopřivnici. Po jeho uvedení do provozu chce provozovatel vyhodnotit, zda bude možné definitivně odstavit velký kotel, který Tatra vybudovala už v polovině osmdesátých let a který je zastaralý a nákladný na údržbu i ve chvíli, kdy není v provozu. Pokud by kapacity energocentra nebyly dostatečné, je prý ve hře ještě doplnění jednoho menšího kotle, ale je zřejmé, že velký kotel K8 v dohledné době doslouží a spolu s ním se stanou nepoužívanými pomníky i oba vysoké komíny teplárny.

Kopřivnické energocentrum Komtermu nevzniká na zelené louce, ale rodinná firma se rozhodla jeho prostřednictvím vrátit život jedné z nejstarších průmyslových budov v areálu Tatry. Ve víc než sto deset let starém objektu byly při rekonstrukci objeveny části původní podlahy i zábradlí, které mají být zachovány. „I když jde o nákladnější řešení, snažíme se dělat maximum pro to, aby budova neztratila svůj historický ráz a zároveň se do ní vrátila původní energetická funkce,“ uvedl Jan Jelínek.

Jen do samotné obnovy budovy má podle dostupných informací směřovat přibližně 50 milionů korun. Podle vedení firmy nejde o čistě byznysové rozhodnutí, ale i o snahu zachovat objekt pro další generace. Zástupci společnosti zároveň naznačili, že po dokončení stavby by rádi nový prostor představili i veřejnosti. „Zvažujeme možnosti exkurze pro veřejnost nebo i možnost uspořádání kulturní akce v netradičních kulisách. Jsme otevření různým možnostem,“ potvrdil Jan Jelínek.