Kopřivnice (dam) - Zhruba první tři měsíce fungování podle nových pravidel má za sebou veřejná služba. Tu od Nového roku místo měst a obcí organizuje přímo úřad práce a s městy a vesnicemi spolupracuje na základě smlouvy.
Přestože organizace přešla na úřady práce s platností nového zákona, fakticky se veřejné služba znovu rozjela od března letošního roku. Kopřivnické kontaktní pracoviště v této věci spolupracuje se šesti subjekty kromě radnic Kopřivnice, Příbora, Štramberka a Mošnova také s kopřivnickým Slumekem a Technickými službami města Příbora.
„Od začátku fungování veřejné služby v režii úřadu práce jsme uzavřeli 106 smluv o jejím výkonu s uchazeči o zaměstnání. Skutečně pracovalo ve veřejné službě 87 klientů,“ říká Milan Tkáč z úřadu práce s tím, že někteří lidé, kteří smlouvu uzavřeli, pak k faktickému výkonu práce nenastoupili.
Lidé z úřadu práce přiznávají některé problémy nového systému veřejné služby. Ta byla až do konce loňského roku zcela dobrovolná a lidé, kteří odpracovali předem určený počet hodin, mohli dosáhnout na vyšší dávku v hmotné nouzi. Od Nového roku tento motivační faktor neexistuje. Veřejná služba je ze zákona povinná pro všechny uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných více jak dva měsíce. Žádný benefit v oblasti sociálních dávek z výkonu veřejné služby nově nevyplývá, ale lidé, kteří ji odmítnou vykonávat, jsou na půl roku vyřazeni z evidence úřadu práce.
„Zatímco v minulosti lidé na veřejnou službu nastupovali zcela dobrovolně a byli finančně motivováni, v novém systému motivace naprosto mizí,“ přiznává Tkáč.
Podle jeho slov se také řada klientů úřadu práce snaží různými způsoby veřejné službě vyhnout, nemalý počet lidí se prý dokonce raději nechal vyřadit z evidence, než by vzali práci ve veřejné službě. Mnozí lidé prý také svou neschopnost vykonávat veřejnou službu zdůvodňují špatným zdravotním stavem. Také lidé, kteří už mají podepsanou smlouvu a veřejnou službu provádějí, často využívají lékařských omluvenek, aby se práci vyhnuli.
Především zástupci menších obcí, které veřejnou službu využívají, kritizují příliš složitou administrativu, která ji provází. Například podle názoru starosty Mošnova Romana Máci by systém bylo možné výrazně zjednodušit. „V mnoha případech je to práce pro práci,“ řekl o systému administrace veřejné služby starosta Máca.
Přestože podle zákona má povinnost vykonávat veřejnou službu každý uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce, v praxi jsou však k veřejné službě vybíráni uchazeči, kteří jsou v evidenci půl roku či déle. „Cílem veřejné služby je především udržet nebo znovu obnovit pracovní návyky nezaměstnaných lidí a předcházet sociálně-patologickým jevům. Proto se řídíme pokyny, podle kterých mají být do veřejné služby zapojeni především lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce nejdelší dobu,“ tvrdí Tkáč.
Lidé, kteří vykonávají veřejnou službu, mohou pracovat maximálně 20 hodin týdně, v rozporu s běžným přesvědčením nejde jen o práce na úklidu ulic a podobně, ale třeba i asistenční činnosti ve veřejných knihovnách, na školách, pomocné administrativní práce a podobně. Kopřivnická radnice například využívá 28 lidí ve veřejné službě, kteří pracují převážně ve školských zařízeních.
