K o p ř i v n i c e (ili) - V souladu se zpracováváním projektu Akčního plánu ochrany biodiverzity Podbeskydí byla vytvořena i analytická část. „Potřebovali jsme přijít na to, které celky Podbeskydí jsou hodnotnější z hlediska biodiverzity a které jsou hodnotné méně. Z toho výstupu vyšlo, že čtyři nejhodnotnější plochy jsou v novojičínské části Podbeskydí,“ uvedl předseda Občanského sdružení Hájenka Dalibor Kvita. Ke zmiňovaným lokalitám patří tzv. komplex Rybských hor, což jsou kopce mezi Rybím, Libotínem, Ženklavou, Životicemi, Mořkovem a Novým Jičínem. Celkové území zahrnující Akční plán ochrany biodiverzity Podbeskydí disponuje rozlohou cca 350 km2.
Z dalších území se jedná o Pekla mezi Bordovicemi, Ženklavou a Veřovicemi, k těm hodnotným územím patří i komplex masivu Červeného kamene, stejně jako lokalita Štramberk - Bílá hora, jejíž jádro tvoří štramberský kras. K těm hodnotnějším územím novojičínské části Podbeskydí patří území podél řeky Lubiny, Kojetínské vrchy, Pálkovické hůrky a Svinec.
Nejméně hodnotná z hlediska biodiverzity jsou území, ve kterých je velký podíl zornění, tzn. oblasti kolem Příbora, Janovic, Petřkovic, Lhoty a Starého Jičína.
„Kromě této části, kde se zjišťovaly, jak jsou dané lokality cenné, se ještě prováděla analýza rizik. Posuzovala se míra ohrožení individuální bytovou zástavbou, degradací zemědělské krajiny opuštěním od hospodaření, intenzivním zemědělstvím, invazními druhy, velkými investičními záměry z územně plánovací dokumentace, liniovými stavbami, odvodněním, rekreačním tlakem, terénními úpravami, zalesňováním nevyužité zemědělské půdy a změnou ve skladbě dřevin,“ vyjmenoval Kvita rizika, která se všechna musela v rámci Akčního plánu ochrany biodiverzity Podbeskydí vzít v úvahu.
Z této analýzy vzešly jako nejohroženější lokality Lubina, Štramberk, Trojanovicko, část zemědělské krajiny mezi Novým Jičínem, Rovní a Rybí, Skalky a další. Naopak k nejméně ohroženým patří Roveň a okolí Stašovic. „Tato analýza je součástí akčního plánu, abychom věděli, kam docílit některá z chystaných opatření. Aby se totiž nestalo, že bychom plýtvali energií na ploše, která je sice hodnotná, ale minimálně ohrožená,“ vysvětlil důvody analýzy Dalibor Kvita.
