K o p ř i v n i c e (hod) - Pokácet vzrostlý strom či keř není vždy tak snadné, jak by se mohlo zdát. Než k samotnému vykácení dojde, musí v některých případech majitel dřeviny podat žádost o povolení kácení na odbor životního prostředí.
Kácení dřevin na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob je potřeba opatřit povolením tehdy, pokud obvod kmene káceného stromu přesahuje ve výšce 130 cm nad zemí 80 cm, u keřového porostu, pokud tento přesahuje plochu 40 metrů čtverečních. Nedosahují-li dřeviny těchto parametrů, lze provést kácení bez povolení orgánu státní správy.
Kácení dřevin na pozemcích ve vlastnictví právnických osob je potřeba opatřit povolením vždy. „Dřeviny je zpravidla povolováno kácet v době vegetačního klidu, tedy od 1. října do 31. března,“ upřesnila Šárka Šimková, pracovnice odboru životního prostředí mající na starosti ochranu přírody a krajiny.
Za pokácené stromy či keře může orgán ochrany přírody uložit náhradní výsadbu, která bývá realizována na pozemku žadatele. „Náhradní výsadbu většinou neukládáme, pokud je prokázán špatný zdravotní stav dřeviny, její nízká estetická hodnota, jde o jinak poškozenou dřevinu, nebo pokud je zeleně v okolí dřeviny dostatek a byl by problém s umístěním nové výsadby,“ dodala Šárka Šimková
Jde-li o velmi poškozené, nemocné nebo již zcela suché stromy, není nutné žádat o povolení ke kácení, stačí patnáct dnů před termínem kácení oznámit tuto skutečnost na odboru životního prostředí Městského úřadu v Kopřivnici. „Těch patnáct dnů máme my, jako orgán ochrany přírody, na to, abychom mohli provést kontrolu, zda je kácení oprávněné,“ uvedla Šárka Šimková.
V loňském roce bylo odstraněno celkem 548 stromů a 660 m2 keřové plochy. K náhradní výsadbě bylo uloženo celkem 422 stromů a 2 449 keřů. Nejrozsáhlejší zásahy do zeleně si vyžádala výstavba obchodního domu Tesco, PennyMarketu, regenerace topolové aleje na ulici Husově, udržovací práce v přírodní památce Váňův kámen a výstavba obchvatu Příbora.
Podle pracovníků životního prostředí dochází na pozemích ve vlastnictví města a státu ročně k pokácení dvou až tří set stromů, a to pro jejich špatný zdravotní stav, nevhodné stanoviště nebo z důvodu stavby. Jedná se převážně o odstranění téměř nebo zcela suchých stromů, průběžné odstraňování starých topolů v rámci programu náhrady problematických dřevin, některých stromů rostoucích blízko bytových domů a také stromů, které nelze zachovat při rekonstrukci nebo nové stavbě chodníků, parkovišť a pod. Za odstraněné stromy jsou ve většině případů na stejném nebo jiném místě ve městě vysazeny nové stromy nebo keře, které jsou vhodné do nepříznivých podmínek městského prostředí.
„Vysazujeme převážně dřeviny listnaté, přičemž výběr druhu dřeviny a jejího kultivaru pro výsadbu na konkrétní stanoviště je vždy individuální, závislý zejména na stanovištních podmínkách, velikosti prostoru a požadované funkci stromu nebo keře. Jiné dřeviny vysazujeme do zadlážděných ploch, ulic a parkovišť. Zde se vysazují například okrasné jabloně, hrušně, hlohy, některé jeřáby nebo svitely a jinany. Do parků, parkově upravených ploch nebo okrajových částí města se pak vysazují javory, lípy, duby, habry nebo platany. Kromě stromů a keřů vysazujeme ve městě stále častěji také trvalky, cibuloviny a letničky, a to jak do záhonů, tak i do mobilních nádob,“ uvedl správce zeleně na kopřivnické radnici Jan Habr.