Po rozsáhlé a místy i vyhrocené debatě zastupitelé návrh na poskytnutí daru nepodpořili. Spor mezi zastánci a odpůrci podpory, který byl zároveň střetem mezi opozicí a koalicí, se vedl jednak o to, zda město potřebuje podpořit dalšího poskytovatele sociální služby na svém území, ale také o to, zda má případná podpora být realizována formou daru či dotace.

O penězích pro Lepší péči se minulý týden na zastupitelstvu nemluvilo poprvé. Už v prosinci loňského roku se diskutovalo o daru ve výši 200 tisíc korun. Ani tehdy nebyly peníze městem poskytnuty, a to s odvoláním na dostatečné kapacity tohoto typu sociální služby ve městě. Spolek Lepší péče poskytuje terénní pečovatelskou službu v sousedním Štramberku, který je zároveň jejím veřejným zadavatelem. Služba je určena lidem, kteří kvůli věku nebo zdravotnímu stavu potřebují pomoc při péči o sebe či o domácnost. Služby Lepší péče může poskytnout a v několika jednotlivých případech také poskytuje i na území Kopřivnice, město ale podle místostarosty Stanislava Šimíčka v tuto chvíli nepočítá s finanční podporou z důvodu dostatečné kapacity tohoto typu služeb ve městě.

„V Kopřivnici tyto služby poskytuje Charita Kopřivnice, Středisko sociálních služeb a Therápon. V případě, že by nebyla kapacita v pečovatelské službě, muselo by být odmítnutému klientovi vydáno potvrzení o neposkytnutí služby z kapacitních důvodů. Poslední takové potvrzení bylo vystaveno v roce 2023,“ uvedl Stanislav Šimíček. Vysvětlil ale také, že klienti mohou být odmítnuti ne z kapacitních důvodů, ale prostě proto, že jejich stav nezakládá nárok na daný typ dotované služby, a mohou využít například obdobných služeb na komerční bázi.

To rozporoval ředitel Lepší péče Petr Kovařík, když informoval, že v loňském roce jeho organizace evidovala čtyřicet žádostí a za první tři měsíce letoška dalších 16. „Diskuze probíhá pouze o klientech, kteří spadají do dané cílové skupiny,“ tvrdil Petr Kovařík a naznačil, že volné kapacity pečovatelské služby se záhadně objevují, až když se klienti dožadují potvrzení o odmítnutí z kapacitních důvodů. Právě otázka skutečné potřebnosti služby se stala hlavním bodem sporu. Zastupitel Robin Vojtovič upozornil, že město by nemělo systém sociálních služeb uzavírat pouze pro vybrané poskytovatele. Podle něj je v tak citlivé oblasti, jakou je domácí péče, důležitá i pluralita nabídky a možnost volby pro občany. Podobně hovořil i Filip Grygarčík, který připomněl stárnutí populace a rostoucí potřebu obdobných služeb do budoucna v souvislosti se stárnutím obyvatelstva.

Kromě samotné důvodnosti podpory se probírala také její forma. Jak od koaličních, tak opozičních zastupitelů zaznělo, že forma daru je přípustná, ale dává městu a veřejnosti menší kontrolu nad způsobem využití poskytnutých veřejných peněz. Stanislav Šimíček pak opakovaně zdůraznil, že finanční podpora v sociální oblasti se musí opírat o doložená data a jednotná pravidla pro všechny poskytovatele. Podle něj není možné podpořit jednu službu formou daru mimo zavedený systém a mimo dlouhodobě používaný klíč, podle něhož jsou finance rozdělovány ostatním organizacím.

Zástupce Lepší péče Petr Kovařík namítal, že spolek žádal o dar, protože podle něj nebyl v minulosti dostatečně upozorněn na možnost žádat o dotaci v rámci zavedeného systému.

Opoziční zastupitelé se zase ujišťovali o tom, že pokud Lepší péče požádá o podporu formou dotace, bude její žádost řádně posouzena, což bylo potvrzeno. Je tedy pravděpodobné, že o otázce financování této služby zastupitelé nejednali naposledy. Nicméně v minulém týdnu protinávrh na poskytnutí daru získal podporu pouze devíti zastupitelů. Následně zastupitelé už jednomyslně potvrdili podporu dalším sociálním službám v celkové výši bezmála 7,2 milionu korun.