(30. 11. 2000) V úterý 21. listopadu 2000 zemřel ve věku 78 let náš kopřivnický rodák, pan Emil Zátopek. Tato zpráva zasáhla celý sportovní svět.
Pro Kopřivnické to byl jeden z nás, který se zde narodil, vychodil Měšťanskou školu, dnes ZŠ náměstí. Učení absolvoval ve Zlíně u firmy Baťa a právě v této době se začal věnovat lehké atletice, zvláště pak disciplíně běhu.
Již v roce 1941 běžel svůj první měřený závod. Po osvobození nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. V roce 1946 byl vyslán na první poválečné mistrovství do Oslo.
Zátopek měl schopnost trénovat ve skromných a často krutých podmínkách. Nesnášel slabost a nicnedělání, které podle něj člověka ničí. Byl symbolem odhodlání, vůle a čestnosti. To mohou potvrdit jeho příbuzní, spolužáci, známí a především jeho manželka, paní Dana Zátopková, která s ním sdílela po celých 52 let velké životní okamžiky, od olympijské slávy až po období po roku 1968, kdy byl Emil pronásledován za podporu demokratizačního procesu. Jak již Dana řekla: „Byl to parťák na celý život.“
Zátopkovi se seznámili na atletických závodech v roce 1945, o tři roky později byli oddáni v Uherském Hradišti. Paní Dana, vynikající oštěpařka – olympijská vítězka, a její manžel – olympionik, držitel čtyř olympijských medailí. Zátopek svou zemi reprezentoval celkem ve 30 mezi- státních atletických utkáních.
I naše město chtělo vzdát hold svému rodákovi za jeho vytrvalost a houževnatost. Počátkem šedesátých let vystavělo letní stadion, jenž nesl název Zátopkův stadion. Později, 8. října 1992, bylo Emilu Zátopkovi uděleno čestné občanství města Kopřivnice, dne 29. března 1996 pak slavnostně pojmenována škola na ulici Pionýrské jménem tohoto vynikajícího atleta. Této události se manželé Zátopkovi osobně zúčastnili. V roce 1998 byla slavnostně otevřena Emilem Zátopkem a jeho manželkou Danou stálá Olympijská expozice ve zdejším Technickém muzeu, která je věnovaná právě těmto dvěma výjimečným lidem.
Bolestná ztráta je to pro nás, občany Kopřivnice. I když Emil Zátopek dlouhá léta žil v Praze, pro nás a pamětníky zůstane navždy naším rodákem.
Pracovníci Muzea Fojtství
